Průzkum jeskyní v Openworld: láva, ropa a krystaly pod kulatou planetou

Co je v jeskyních Openworld?

Openworld je voxelový sandbox na celé kulaté planetě — jdi pořád rovně a vrátíš se tam, odkud jsi vyšel — pod skutečnou oblohou s fázemi Měsíce a zatměními. Na Macu (nativně na Apple Silicon), ve Windows a na Linuxu. A pod touto planetou není země jen kulisa: hra vytesává skutečnou síť jeskyní do prvních 200 m pod povrchem a pak ji zařizuje podle hloubky a podnebí nahoře.

Podzemí sdílejí tři rodiny jeskyní:

• Tunely, kterými můžeš jít celé minuty: 2 až 9 m široké, s rovnou podlahou, rozcestími, sály tam, kde se setkají, vchody otevřenými do země — a rokle.
• Klikaté trubice široké 2,5 až 4 m, které stoupají a klesají pod každým úhlem: rampy a šachty mezi patry sítě.
• Dómy: sály 10 až 60 m široké, v hloubce 45 až 95 m, s klenutými stropy a kamennými pilíři, tlustými u paty.

Co uvnitř najdeš, závisí na krajině nad tebou. Čtyři jeskynní podnebí:

• Krápníkové jeskyně (nejčastější): kalcitové krápníky visící dolů, stalagmity pod nimi, sloupy, kde se setkají, podlahy ze štěrku a jílu. Pod horkými pouštěmi kůry ledku.
• Bujné jeskyně (nad nimi vlhká, mírná krajina): koberce mechu, závěsy lián, zářící houby.
• Zmrzlé jeskyně (nad nimi studená krajina): ledové podlahy a rampouchy z ubitého ledu.
• Hluboké jeskyně (od 68 m pod hladinou moře): čedičové podlahy protkané magmatickou horninou, shluky zářících krystalů.

Pod trávou
Pár metrů půdy, pak skála — a už tmavé tečky uhlí a světlá zrnka železa.

Lávové jezero
Dýchá a barví stěny do oranžova. Na jeho břehu hlídkuje magmatický golem.Láva svítí do vzdálenosti 12 m: uvidíš ji přicházet.

Klikej na ně
Netopýři, pavouci, golemové… a rytíř, který se brání trollovi. Zasáhni stvoření třikrát a pustí své kosti.

Čočka ropy
Černá, s duhovým leskem, uvězněná pod břidlicí. S kbelíkem se z ní stane palivo — a po rafinaci petrolej (skutečná raketová pohonná látka) a plast.

Jak hluboko se dá kopat?

Výšky v Openworld jsou skutečné nadmořské výšky: moře leží ve 160 m a vrcholy sahají do 300 m. Dnem světa je skalní podloží ve výšce 0 — to je 160 m pod pláží a až 300 m pod vrcholem. Jeskyně žijí v pásu 200 m pod povrchem, nikdy ne v podloží.

A střed planety? Je o 1 000 km níž: mimo dosah. Protože svět je kulatá planeta, „dolů“ vždycky míří k tomu středu, ať kopeš kdekoli — na rovníku stejně jako na pólech.

Rudy podle hloubky: kde najít uhlí, železo, zlato a drahokamy

Ruda leží v žilách: šňůrách kapes ve skále. Každá ruda má své hloubkové pásmo a některé mají rády určitou krajinu nad sebou. Ty hlavní:

• Uhlí: 3 až 70 m — tvé pochodně, tvé palivo a redukce pece.
• Měď: 8 až 90 m, častější pod vysočinami.
• Železo: 10 až 140 m — nářadí, zbroj, kbelíky.
• Raisonite: vzácné fialové kapsy, 35 až 110 m — první slitina.
• Zlato: 70 až 200 m.
• Titan: 90 až 200 m, třikrát častější ve sopečných oblastech.
• Drahokamy: 100 až 200 m, častější pod horami. Diamant se vybrušuje z rudy drahokamů.
• Uran: 120 až 200 m.

Bauxit, lithium, ledek, síra a pazourek také živí stroje. Když budeš potřebovat rudy na svou zbroj, už víš, jak daleko jít; všechny, i s krajinami, které mají rády, najdeš v našem průvodci zdroji.

• 200metrů jeskyní pod povrchem
• 19druhů rud v žilách
• 134obřích ložisek na Zemi
• 14metrů osvětlených jednou pochodní

Uhlí a železo hned z tvé první jeskyně

Kromě velkých žil drží prvních 48 m pod zemí druhou, hustší síť malých žil uhlí a železa: skoro každá druhá 6metrová krychle horniny nějakou má, takže každá stěna jeskyně nějaké ukazuje — asi jedna žíla na 25 m chodby. Kompletní železná zbroj se vejde do dvou nebo tří železných žil. Proto jsou tvoje první noci o tolik snazší s krumpáčem v ruce.

Obří ložiska a jejich balvany

Každý svět také skrývá obří ložiska: na Zemi zhruba devadesát, elipsoidy rudy široké 40 až 120 m, jejichž vrchol leží 2 až 30 m pod zemí — uhlí, železo, měď, bauxit, zlato, titan, lithium, uran, drahokamy, ledek a ropa. První ložiska uhlí, železa, mědi a bauxitu leží 250 až 700 m od výchozího bodu světa, ostatní do 1,5 km.

Jak ho poznat: balvany rudy, vysoké 2 až 4 m, stojící na zemi nad jeho jádrem. Zakopej se doprostřed: jádro je čistá ruda, k okraji řídne. Ropa je výjimka: žádné balvany, ale černé průsaky bitumenu (viz níže).

Láva: jak neumřít

Lávová jezera leží hluboko: klenuté komory, jejichž dno je jezero lávy, lemované obsidiánem, magmatickou horninou a čedičem. Jejich dno leží 6 až 30 m nad skalním podložím, vždy nejméně 40 m pod povrchem. Najdeš jedno na jednom ze pěti 220metrových úseků země — na jednom ze dvou ve sopečných oblastech. Některé zatopené jeskyně se místo vodou naplní lávou, když je jejich hladina dost hluboko.

Láva svítí 12 m kolem sebe, takže její oranžová záře tě varuje zdálky. Vstup do ní a hoříš, znovu a znovu, a tvé zdraví taje: stačí pár sekund. Zbroj popáleniny zmírňuje, ale nezachrání tě. Obrazovka smrti to shrnuje: „Zkusil jsi plavat v lávě.“

Ropa a k čemu je

Ropa spí ve dvou druzích polí. Obří ropná pole leží pod nížinami — pláněmi a mírnou krajinou daleko od hor: jedno do 6 km od výchozího bodu světa, dalších osm kolem planety. Jejich znamení je na zemi: tři až pět ropných kanálů stoupá až na povrch, každý zakončený černým bitumenem v rozedrané skvrně široké 1 až 3 m. Prokopej se jím a jdi za ropnou rourou dolů k čočce asi 120 m široké, jejíž vrch leží zhruba 30 m pod zemí.

Malé čočky — 20 až 60 m široké, 6 až 16 m tlusté, se středem 20 až 60 m hluboko, uvězněné pod čepicí břidlice — na povrchu nic neukazují. Tenké kanály stoupají z jejich střechy a končí 2 až 8 m pod zemí ve skvrně bitumenu: kopej, a když tvůj krumpáč narazí na bitumen nebo tmavou břidlici, ropa je pod ním. V jeskyni je černý sloup z bitumenu mezi podlahou a stropem tentýž kanál: jdi za ním dolů. Hledej pod pouštěmi, pláněmi a plošinami; nikdy ne pod sopkami nebo vysokými horami.

Na vrcholu každé čočky je trocha vzduchu a bitumen jde zapálit pochodní: pak hoří navěky, maják nad tvojí ropou. Všechna znamení, krok za krokem, jsou v našem průvodci zdroji.

K vytažení potřebuješ kbelík (tři železné ingoty): jeden metr krychlový jediné kapaliny najednou. Pak rafinérie, měděná kolona nad ohněm, rozdělí ropu na:

• Petrolej a RP-1 pro skutečné rakety, jakmile se nalije do dewaru;
• Benzín a naftu, paliva pro tvé generátory;
• Zemní plyn, zkapalněný na metan v plynárně;
• Plast (na jiné nastavení), na desky plošných spojů, baterie a kabely, a dehet.

Surová ropa hoří i v palivovém slotu (20 sekund na krychlový metr). A jestli sníš o pumpách a pásech, podívej se, k čemu je ropa v továrně.

Krystaly, geody a krápníky

Ve 20 až 160 m hloubky se tvůj krumpáč může prokopat do geody: duté koule široké 4 až 9 m, kalcitové skořápky vystlané zářícími krystaly, křemenem a pár drahokamy. Krystaly vydávají studené světlo, které sahá na 5 m, jako modré zářící houby bujných jeskyní: ve tmě jsou tvými orientačními body.

Krápníky visí z kalcitu ze stropů krápníkových jeskyní, v zmrzlých jeskyních z ubitého ledu; v hlubokých jeskyních je nahrazují shluky krystalů.

Co tam dole žije

Pod zemí je pořád noc. Stvoření tmy vylézají v jeskyních v kteroukoli hodinu, od 6 m do asi 50 m pod povrchem. Koho potkáš:

• Netopýři (nepřátelští): ve skupinách po 2 až 5 se na tebe snesou. Pouštějí guáno.
• Zombie, slizi a houbáci (nepřátelští): stálice noci, doma i pod zemí.
• Pavouci (neutrální): nech je být a nechají být tebe. Z jejich vlákna uděláš luk.
• Trollové (nepřátelští): 2,6 m vysocí, pomalí a tvrdě bijí. Někteří nesou diamant.
• Magmatičtí golemové (nepřátelští): září a vedle lávy jsou pětkrát pravděpodobnější.
• Krystaloví golemové (neutrální): obrovští a zářící, mírumilovní, dokud do nich nebouchneš.
• Ohniví mloci (neutrální): kužel ohně, a když vyhraješ, ohnivá žláza pro tebe.
• Čertíci (nepřátelští), štíři (neutrální) a neškodní sporíci doplňují obsazení.
• Truhla-mimik: truhla… která kouše. Poraž ji a získáš železné a zlaté ingoty, šípy a někdy diamant.

Povrch má v noci svůj vlastní dav: viz příšery ve tmě.

Světlo a cesta zpátky

Daleko od vchodů je tma jako v pytli. Světlo máš z toho, co si přineseš: pochodeň (voxel uhlí na tyčce dá čtyři) osvětluje 14 m kolem sebe, lucerna (pochodeň pod železnou klecí) má stejný dosah, jen bíle — a v jejich světle nevznikne žádná příšera. Dole samy svítí jen láva (12 m), krystaly a zářící houby (5 m).

1. 1

   Vezmi si pochodně a jídlo

   Než sestoupíš, vyrob pořádný stack pochodní: uhlí se ukáže už na prvních stěnách, takže se po cestě doplníš.

2. 2

   Označuj si cestu

   Polož pochodeň na každé rozcestí, při sestupu vždy na stejnou stranu: do 14 m od ní nevznikne žádná příšera. Na cestu zpět je měj na druhé straně.

3. 3

   Těž po cestě

   Uhlí a železo lemují prvních několik desítek metrů. Lepší krumpáč — dřevěný, kamenný, železný, titanový — kope rychleji a vydrží déle.

4. 4

   Dávej pozor, kam šlapeš

   Pád bolí od 3 m a každý další metr tě stojí víc zdraví. Rokle a šachty jsou hlubší, než vypadají ve tmě.

5. 5

   Měj respekt ke kapalinám

   V zatopené jeskyni zadržíš dech 15 sekund, pak se začneš topit. U lávy nech mezi ní a nohama voxel skály.

6. 6

   Prokopej se nahoru

   Ztratil ses? Vytesej do skály schody k povrchu. Jeskyně nikdy nejdou hlouběji než 200 m pod zem: nebe je pořád na dosah.