Jak najít každý zdroj v Openworld: ropu, rudy a drahokamy, hloubku po hloubce

Kde najít zdroje v Openworld: čti zemi

Openworld je voxelový sandbox na celé, kulaté planetě, pro Mac (nativně na Apple Silicon), Windows a Linux. Jeho podzemí není náhodná kulisa: každý zdroj má hloubkové pásmo, oblíbenou krajinu a u velkých ložisek znamení na povrchu. Nauč se ta znamení a přestaneš kopat naslepo:

• Obří ropné pole: rozedraná skvrna černého bitumenu, široká 1 až 3 m, v rovině s půdou nížin.
• Malá ropná čočka: na povrchu nic. Kopej, dokud nenarazíš na bitumen nebo tmavou břidlici, nebo jdi za černým sloupem v jeskyni.
• Uhlí a železo: tmavé tečky a světlá zrnka na každé stěně jeskyně.
• Obří rudné ložisko: balvany rudy, vysoké 2 až 4 m, stojící na zemi nad jeho jádrem.
• Geoda: dutá koule ze zářících krystalů.
• Na Měsíci: helium-3 a titan v tmavých mořích, led na pólech.

Jak najít ropu

Ropa je zdroj s nejvíce pravidly a ten, na kterém později záleží nejvíc: kerosin, zemní plyn, plast i dehet pocházejí z ní. Prozradí se dvěma způsoby.

Obří ropná pole: jdi za černými výrony

Obří pole je čočka ropy asi 120 m široká a 12 m silná, jejíž vrchol je zhruba 30 m pod zemí, pod nížinami: pláněmi a mírnou krajinou daleko od hor. Země jich má devět: jedno 250 m až 1,5 km od tvého výchozího bodu, osm kolem planety.

Není třeba kopat naslepo. Tři až pět tenkých kanálů ropy stoupá z čočky až na povrch. Každý vychází pod čepicí bitumenu, tmavé dehtové horniny, v rovině se zemí, uvnitř rozedrané černé skvrny široké 1 až 3 m: výron bitumenu. Prokopej se čepicí a jdi za ropnou rourou, asi 0,75 m širokou, rovně dolů. Počítej s několika skvrnami do pár desítek metrů. Tady je místo pro skutečnou rafinérii.

Malé čočky: najdeš je kopáním

Většina ropy spí v malých čočkách: 20 až 60 m širokých, 6 až 16 m tlustých, se středem 20 až 60 m pod zemí, uvězněných pod čepicí tmavé jílovité břidlice. Asi 18 % 160metrových čtverců země jednu skrývá, víc na suché zemi a stolových horách. Hledej pod pouštěmi, pláněmi a plošinami; nikdy ne pod sopečnými oblastmi nebo vysokými horami.

Na povrchu není nic vidět, ale z každé čočky stoupají dva nebo tři tenké kanály a končí 2 až 8 m pod zemí ve skvrně bitumenu. Vykopej svislou jámu: když tvůj krumpáč narazí na bitumen nebo tmavou břidlici, ropa je pod ním. Malá čočka ti dá první plast a kerosin, ne velkou továrnu.

V jeskyních: černé sloupy z bitumenu

Kde kanál protíná jeskyni, je jeho obložením bitumen místo břidlice: černý sloup stojí mezi podlahou a stropem. Jdi za ním dolů k čočce, s pochodněmi v ruce — průvodce jeskyněmi říká, co dalšího tam žije.

Vzduchová kapsa na vrcholu každé čočky

Ropa nikdy nenaplní čočku až ke střeše: trocha vzduchu leží nahoře, nad rovnou hladinou ropy — v režimu pozorovatele je to snadno vidět.

Jak najít ropu, krok za krokem

1. 1

   Vyber si krajinu

   Obří pole: mírné nížiny. Malé čočky: pouště, pláně, plošiny. Vynech sopky a vysoké hory.

2. 2

   Hledej černé skvrny

   Procházej nížiny a dívej se na zem: rozedraná černá skvrna značí obří pole. To nejbližší leží do 1,5 km od tvého startu.

3. 3

   Nebo jdi pod zem

   V jeskyni znamená černý sloup kanál. Žádná jeskyně? Vykopej jámu: bitumen nebo tmavá břidlice znamená ropu pod sebou.

4. 4

   Jdi za rourou dolů

   Prokopej se čepicí a jdi za kanálem: zhruba 30 m dolů k obřímu poli, 20 až 60 m k malé čočce.

5. 5

   Přines kbelík

   Kbelík (tři železné ingoty) zvedne jeden metr krychlový najednou. Na víc čerpadlo poháněné hřídelí a roura k nádrži.

6. 6

   Označ si místo

   Polož pochodeň nebo zapal bitumen: budeš se sem chtít vrátit.

Věčný plamen: maják nad tvojí ropou

Bitumen hoří. Klikni pravým na blok bitumenu s pochodní v ruce a vzplane, spolu s bitumenem kolem něj na stejném metru země — a nikdy nezhasne. Oranžový plamen, metr vysoký, svítí do vzdálenosti 10 m: v noci ho vidíš zdaleka, maják nad tvojí ropou.

Láva bitumen také zapálí. Voda ho uhasí a hořící blok, který vykopeš, vrátí obyčejný bitumen. Pozor: když se postavíš do plamene, chytneš a ztrácíš 5 bodů zdraví za sekundu, dokud plamen neutichne — nebo se neponoříš do vody.

K čemu je ropa

Naber ropu kbelíkem nebo ji vyčerpej a hoří tak, jak je: 20 sekund na metr krychlový ve slotu paliva. Její skutečná hodnota je v rafinérii, měděné koloně nad ocelovým topeništěm. Každý metr krychlový dá petrolej (RP-1 raket, jakmile se nalije do dewaru), benzín a naftu, zemní plyn (kapalný metan pro rakety na methalox, v plynárně) a dehet — a na jiné nastavení plast. Samotný bitumen je palivo, o třetinu delší než uhlí (80 sekund na metr krychlový), a 16 jeho voxelů dá na mřížce výroby dva dehty.

Plast je ten, na kterém záleží. Desky plošných spojů se na něj laminují, lithiové baterie a logické součástky se s ním staví, velký silový kabel je v něm opláštěný a každý počítač, konzole a část rakety potřebují desky plošných spojů. Čerpadla a rafinérii při práci uvidíš v článku k čemu je ropa v továrně.

Průvodce těžbou: kde najít železo, zlato, drahokamy a zbytek, podle hloubky

Ruda leží v žilách, řetězcích kapes v hornině do 200 m od povrchu. Každá ruda má své pásmo hloubky, v metrech pod zemí, a některé mají rády určitou krajinu. Uhlí a železo jsou nejběžnější, drahokamy a uran nejvzácnější. Dvanáct rud Země, od povrchu dolů, a vzácný Raisonite:

Blízko povrchu (od 3 do 10 m)

• Uhlí: 3–70 m — tvé pochodně, tvé palivo a redukce pece.
• Bauxit: 3–30 m, třikrát častější pod tropy.
• Ledek: 3–40 m, třikrát běžnější pod horkými pouštěmi.
• Pazourek: 3–60 m, a ve štěrku.
• Síra: 5–80 m, třikrát častější v sopečných oblastech.
• Měď: 8–90 m, častější pod vysočinami.
• Železo: 10–140 m — nástroje, zbroj, kbelíky a každý stroj.

Střední hloubka (20 až 35 m)

• Lithium: 20–120 m, častější pod vysočinami.
• Raisonite: vzácné fialové kapsy po 1 až 3 kostkách, 35–110 m, na první slitinu. Železný krumpáč nebo lepší.

Hluboko (70 až 200 m)

• Zlato: 70–200 m.
• Titan: 90–200 m, třikrát častější v sopečných oblastech.
• Drahokamy: 100–200 m, častější pod horami. Diamant se vybrušuje z rudy drahokamů.
• Uran: 120–200 m.

• 12druhů rudy v zemských žilách
• 200metrů země, dolů až ke skalnímu podloží
• 89obřích ložisek na Zemi
• 9obřích ropných polí mezi nimi

Uhlí a železo v první hodině

K začátku nepotřebuješ tabulku hloubek. Prvních 48 m pod zemí drží hustší síť malých žil uhlí a železa: skoro každá druhá 6metrová krychle horniny nějakou má, takže každá stěna jeskyně nějaké ukazuje. Kompletní železná zbroj se vejde do dvou nebo tří železných žil. Vejdi do jakékoli jeskyně s pochodněmi a jdi za tmavými tečkami (uhlí) a světlými zrnky (železo): proto jsou tvoje první noci lepší pod zemí a proto nejsou rudy na tvou zbroj nikdy daleko.

Obří ložiska: znamení a kde hledat

Každý svět také skrývá obří ložiska: elipsoidy rudy široké 40 až 120 m, v jádru čistá ruda, jejich vrchol několik metrů až 30 m pod zemí. Země jich má zhruba devadesát. První ložiska uhlí, železa, mědi a bauxitu leží 250 až 700 m od tvého výchozího bodu, druhá uhlí, železa a mědi o něco dál a po jednom každého jiného druhu do 1,5 km.

Abys ložisko rudy poznal, hledej balvany rudy, vysoké 2 až 4 m, stojící na zemi nad jeho jádrem: vidíš je z dálky. Kopej uprostřed, kde je ruda čistá. Každá ruda má také svou oblíbenou krajinu:

• Uhlí a ropa: nížiny, daleko od pohoří.
• Železo a uran: hluboko ve vnitrozemí, v srdci kontinentů.
• Měď a drahokamy: pod horskými pásmy.
• Zlato: na úpatí pohoří.
• Titan: podél pobřeží.
• Lithium: horká, suchá, plochá krajina. Bauxit: tropy. Ledek: pouště.

Geody, podzemní voda a láva

Geody leží 20 až 160 m hluboko, v jednom ze čtyř 90metrových čtverců země: duté koule 4 až 9 m široké, jejichž kalcitová skořápka je vystlaná zářícím krystalem (přes polovinu), křemenem (pětina) a drahokamy (6 %). Jejich studené světlo sahá na 5 m: orientační bod ve tmě.

Zvodně jsou zatopené jeskyně: čočky podzemní vody 20 až 52 m široké, 12 až 80 m hluboko, častější pod vlhkým podnebím. Kbelík vodu nabere, pumpa ji nasaje; v zatopené jeskyni zadržíš dech na 15 sekund, než se utopíš.

Lávová jezera vyplňují klenuté komory lemované obsidiánem, magmatickou horninou a čedičem. Jejich dno leží 6 až 30 m nad skalním podložím, nejméně 40 m pod povrchem, v jednom z pěti 220metrových čtverců země — v jednom ze dvou v sopečných oblastech. Láva svítí 12 m kolem sebe a krychlový metr hoří v palivovém slotu 100 sekund, oproti 15 u uhlí. Nikdy v ní neplav: viz jak neumřít v lávě.

Zdroje na Měsíci

Měsíc má svou vlastní tabulku: titan jen 2 až 60 m hluboko a ilmenit pod tmavými moři (dva ingoty titanu za polovinu uhlí); meteorické železo pod stěnami kráterů (ocel bez uhlí); bauxit na vysočinách; měď ve stěnách labyrintů; křemen a drahokamy v krystalových hájích; helium-3, palivo čtyřikrát delší než uhlí; a led v masách poblíž pólů, který plynárna mění na raketovou pohonnou látku. Každý druh má také obří ložiska rozesetá po celém Měsíci. Cestu naplánuj s průvodcem Měsícem a raketou.